- Venezuelu (nebylo místo v letadle, resp. muselo se
připlácet za první třídu) - to mě trochu mrzelo,
chtěl jsem se cournout po té zemi, ale zkrátka to
nevyšlo (navíc tady námi vybraný hotel neměl zrovna
nejlepší hodnocení)
- Srí Lanku (pláže nic úplně extra - dle mého
podobné Thajsku, což je sice dobrý, ale po srovnání
s Maledivami.. :-)
- Jamaiku (moc drahý když už to mělo mít nějakou
úroveň)Nakonec tedy zůstala Dominikánská
Republika. Po nastudování dostupných informací jsem
zjistil, že je třeba vybrat minimálně 4* hotel, jinak
je člověk obtěžován domorodci na veřejných
plážích, různými zvířátky v pokojích a jídlo se
často opakuje.. Volba padla na hotel Grand Paradise
Bavaro Club ****, jenž získal v diskusích skvělé
hodnocení, má soukromou pláž a byl za vynikající
cenu..
Odlétáme tedy 7. 5. a vracíme se 18. 5., docela se
těšim. Pořád přemejšlim, jestli by se dalo projet
na Haiti, což je sice jedna z nejnebezpečnějších
zemí světa ale za návštěvu by rozhodně stála..
Grand Paradise Bávaro 
Shrnutí
Krásný hotelový komplex v
několikahektarové tropické zahradě,s mnoha bazény a
vířivkou,s ochotným a milým personálem /pro které
není nic problem a rádi se vším pomohou/.
Ubytování
Několik druhů pokojů,s mahagonovým
nábytkem,vířivkou.Na pokojích čisto,každý den
výměna ručníku a úklid pokoje.Velký balkon a
minibar byl v ceně,čímž jsme byli velmi mile
překvapeni.
Strava
Rozmanitá.I ten největší labužník
si musí vybrat.Jídlo se za celý pobyt ani jednou
neopakovalo,spousta druhů
ovoce,masa,zeleniny,zmrzliny,dortíků a různých
dobrot.Pití-džusy z čerstvého ovoce,míchané
nápoje,koktejly a dobré pivo.
Služby hotelu
Na velmi dobré úrovni.Rádi pomohou
vyřešit jakýkoliv problem.Byli jsme hrozně mile
překvapeni.
Pláž
Jemný píseček,krásné čisté
moře,lehátek dostatek.Chcete-li slunečník,musíte si
ráno přivstat a do 8hod.zabrat místo pod
slunečníkem,jinak pak jste bez šance. Stačí na
lehátko dát ručník a máto blokaci na celý den.Nikdo
se ručníků již nevšimne.Moře bylo teplé,akorát
trochu vlny,ale i malým dětem to nedělalo
problémy.Asi 2km po pláži(malá procházka)je krásná
zátoka totálně bez vln a s hejny rybiček.Krásné
koupání.
Celkový dojem
Vřele doporučujeme.Nemáme ani jednu
připomínku,ubytování jsme byli v Clubu-je tišší a
stranou. V Beachi bylo dost stížností na hluk (opilí
mladí Italové a Španělé).Mezi hoteli funguje doprava
malým vláčkem asi každých 5 minut.Na snídani je
lepší chodit do Beache (lepší a větší výběr).
autor:Jitka Turková datum: 17.03.2006
Přečteno: 1030x
HAITI, 6.05.2006
je to tam opravdu tak spatny?
Tak jsem si trochu nastudoval neco o
HAITI a vypada to, ze bych mohl mit realnou sanci se tam
podivat z DR, neb mezi obema staty existuji dokonce 3
pozemni hranice. Mam docela radost, protoze to bude prvni
zeme ze seznamu nejnebezpecnejsich zemi na svete (http://www.nacestach.bloguje.cz/319740_item.php)
kam se podivam :-)
Ministerstvo zahranicnich veci CR k
teto zemi uvadi:
Haiti patří k nejchudším rozvojovým
zemím. Dosud trpí politickými a občanskými nepokoji,
které mohou přerůst v demonstrace či blokády cest.
Rovněž byly zaznamenány případy přepadů
veřejných budov neidentifikovanými útočníky.
Doporučujeme vyhýbat se demonstracím. Je
zaznamenáván růst zločinnosti, včetně násilných
přepadení či loupeží a únosů cizinců. Policie je
špatně vybavena pro boj se zločinem. Na Haiti
neexistují absolutně bezpečná místa.
Používání taxislužby tzv. tap-tap není příliš
bezpečné. Doporučujeme, aby vás na letišti někdo
očekával. Při řízení je nutno prokázat se
mezinárodním řidičským průkazem. Je rozumné
vyhýbat se zónám s vyšší kriminalitou jako je
přístavní ulice Carrefour (Boulevard La Saline),
meziměstská silnice Nationale No. 1, cesta od letiště
(Boulevard Haile Sellasie) a její spojnice na Nouvelle
(Americain) Road přes Nationale No 1, Cite Soleil a
její okolí, Delmas 105 mezi Delmas 95 a Rue Jacob. Na
posledně uvedených místech nedoporučujeme v žádném
případě fotografovat v těchto místech, neboť je
možné vyvolat násilnou reakci.
Hlavní město je docela dobře zásobováno, nicméně
některé odlehlejší oblasti mohou trpět nedostatkem
zboží. Týká se rovněž benzínu.
Doporučujeme vycházet po setmění a vyhýbat se
venkovským oblastem.
V období karnevalu (Carnaval) se zvyšuje kriminalita. V
posledním období bylo toto období zneužito k
pouličním nepokojům.
V případě ozbrojené loupeže doporučujeme
neodporovat a vydat požadované věci v zájmu
zachování si života.
Varujeme před držením či převozem narkotik.
Přistižené očekávají několikaleté tresty odnětí
svobody. Trvá několik dnů až měsíců dostat se
před řádný soud.
Od června do listopadu je možný výskyt hurikánů.
---
Mno, narkotika převážet nebudu, tak
snad to bude v pohodě :-)
Každopádně mi držte palce, mobily tam
nefungují, takže jedinej kontakt se světem bude
internet, pokud tam tahle vymoženost moderní civilizace
už dorazila (těžko říct..)
Jeste me napada, ze to je fakt zajimavy,
na jedny strane ostrova Hispaniola je raj na zemi
(Dominikanska) a na druhy takovyhle peklo.
Prvni pozdrav, 9.05.2006
... z Dominikanske republiky..
Ola!
Tak jenom rychle, je to tu celkem divny s
tim interfernetem a navic klavesnice stoji za starou
backoru..
Let byl super, 10 hodin, ale CSA mile
prekvapilo, takhle ochotnej personal jsem uz dlouho
nezazil..
Po pristani nas trochu rozladilo, ze
priletovou turistickou kartu za deset dolacu musime
kupovat i Verce a taky to, ze jsme si ji koupili a o
deset metru dal nam ji nekdo procvakl a o dalsich deset
metru nam ji sebrali a hodili do nejake urny nebo co.
Takze smysl je snad jasnej..
Bohuzel jsme pak museli absolovovat dvou
hodinovou cestu do hotelu a uz to bylo celkem dost
unavny.. Ale poucny. Pristavali jsme v LA ROMANA, coz je
SOUKROME letiste nejakeho americkeho hotelu, kde
pristavaji jen US spolecnosti, SWISS AIR a CSA, dobry
co.. Tak proto jsme byli venku za deset minut, na statnim
letisti by to trvalo pry asi hodinu a pul..
Hotel je nadhernej, obrovskej komplex
plnej zelene a restauraci (7) a bazenu.. Pokoj mame taky
supr, s balkonem a perfektnim vyhledem na bazen, takze
fakt fakt spokojenost.
Dnes jsme take poprve videli plaz a zase
jsme skakali radosti, proste tak jak si to clovek
predstavuje, svetlej pisek, slunecniky z palmovych listu
a more... samozrejme tyrkysove.. jooo, karibik..
Zkratka je to tady vsechno nechutne
hezky, dalsi pozemsky raj.. Jen jsem mel ted drobny
konflikt na veceri - odmitli me pustit do restaurace,
protoze udajne probiji nejakej proud v podlaze a ja jsem
prisel bos. Samozrejme jsem si tvrdohlave odmitl dojit
pro boty a to presto, ze me postupne premlouvalo nekolik
maniku az prisel i manazer hotelu a nabidl mi, ze mi
vratej cast penez za veceri.. Tu jsem si ale nechal
donest od Milanka a trucovite ji snedl ve stoje pred tou
ochrankou nebo co to bylo.
No vlastne to bylo jen tak pro vzruso,
aby se tady na te nechutne dokonale dovolene taky delo
neco zajimaveho :-)
Takze se mame vsichni moc dobre, zejmena
Verunka ktera nepochopitelne radi nonstop a rozhodne
nechce chodit spat tak jak by mela..
Tim jsem odpovedel Turovi jak se letelo..
A Maxikovi - mam to v planu jen ja a to asi pozitri..
Predci jen na te plazi zas tak dlouho nevydrzim..
Tak diky a mejte se, jdu se venovat
Tequile Sunrise...
Pa pa pa.
Potapeni, 9. 05. 2006
. v dominikanske republice
Mam jen minutu, ale fakt.
Byl jsem se potapet, nehoraznej mazec, uz jenom ta
jizda na clunu na brutalnich vlnach vedla k tomu, ze 2
potapeci nebyli schopni jit pod hladinu a zustali na
lodi, coz bylo pro ne asi plus, slo se do jeskyni a byl
to opravdu neskutecnej zazitek, byl jsem rad, ze jsem
vyvazl se zdravou kuzi, obzvlaste, kdyz jsem byl trosicku
cinklej z toho popijeni pres den. Tak pa, uz jen 24
vterin..
Leaving paradise, 11.05.2006
... tak dnes odjizdim
Tak jsem se konecne dokopal k tomu, ze
dnes opustim tento resort a to i pres neprijemne
prekvapenou delegatku ktere jsem sdelil svuj umysl.
Po pravde receno se mi vubec nechce, je
to tady fakt uplne bozi, porad je co delat a ac normalne
nemam rad valeni na plazi tak tady mi to nejak neva, neb
je tu dost aktivit okolo a clovek se nenudi.
Tak kuprikladu vcera jsem si vzal do
hlavy, ze si pujcim katamaran (takova mala plachetnice).
Obnaselo to jednu vec - tvrdit, ze jsem to uz ridil a
mam za sebou kurz, ktery tady normalne stoji 50 dolaru.
No nebudu vas napinat, dobra vec se podarila :-) U babky
co to pujcuje jsem mel uz ocko z predchoziho dne kdy jsem
u ni zakoupil to divoke potapeni (ze ktereho mam
podrapany telo) a tak mi to spolkla i s naviakem.
Domluvil jsem se, ze si to prijdu vyzvednout za pul
hodiny a pak jsem mazal migy na druhej konec plaze, kde
taky pujcujou katamarany a studoval jsem tam, jak to
vlastne funguje abych nebyl za uplnyho debila. Nakonec
jsem zjistil, ze to je pomerne snadny, staci zahaknout
plachtu a jede se. Presto jsem byl trochu rozrusen kdyz
mi rekla tak si to vemte (s Milankem) a muzete jet. No
hupsli jsme na to, zahakli plachtu a trada na more... Pak
nasledovalo asi pul hodiny studovani zakonitosti vitr x
plachta x kormidlo ale po hodince jsme se uz prohaneli po
mori jak ostrileni mazaci :-) Pani si ani niceho
nevsimla, takze ted uz si to muzeme pujcovat bez
problemu, parada!!!
No a jeste k resortu - je to tu fakt
supr, vynikajici jidlo, kazdej den objevujeme nove a nove
restaurace kde se da bastit, All Inclusive je tady
dovedenej k dokonalosti, je tu dokonce i sport bar kterej
je NONSTOP!! Co me prekvapuje je mnozstvi koktejlu ktery
tady umej udelat, je to nevycerpatelne mnozstvi a neni to
jen rum, ale i tequila, vodka atd atd..
No tak jsem se trochu vykecal a pomalu
popadim. Jediny co mi dela starost je to, jak se dostanu
odsud, za nami jsou totiz uz jen dva komplexy ale pred
nami asi dvacet, takze do nejblizsiho mesta je to celkem
slusna streka a ja zatim nemam sajn, jak se odsud vymanit
(taxi se mi nechce brat, byt stoji jen dolar na kilak)..
Toz se mejte pekne, drzte mi palce a
pokud se neozvu do stredy, tak je neco spatne.. A kdyz
jo, tak je to parada. V cernossky zemi jsem sam jeste
nikdy necestoval, tak citim takove mirne simrani v
zaludku :-)
Tak CAGOS AMIGOS!!!
Btw. S anglictinou to tady je celkem
spatny, chtelo by to umet spanelsky..
Jsem v HAITI, ale nelegalne, 13.05.2006
... noc v Santo Domingu ... jak jsem jsem
prekrocil hranice do Haiti na cizi pas
Ola,
tak pratele, mam pruser. Velikej. Ale
poporade.
Nejrdive k predevcerejsku - rano jsem se
rozhodl, ze vyrazim do toho Santa Dominga. Milanek chtel
tohle mesto, ve kterem zacinaji dejiny Noveho Sveta (v DR
pristal Kolombus) videt taky a tak se rozhodl, ze me bude
delat spolecnost a pak se vrati zpet do resortu. To co me
trapilo nejvic - totiz jak se dostat z hotelu nekam na
autobusak - se ukazalo jako nejmene podstatny, jen co
jsme vylezli z recepce tak nas odchytl nejakej motorkar,
kterej nas oba za 6 dolacu hodil na autobusovou zastavku
nedaleko Bavaro Plaza. Tady jsme doslova naskocili do
rozjeteho autobusu a frceli jsme do Higuey (70 DO$ na
osobu, asi hodinka jizdy) kde jsme plynule preskocili do
dalsiho autobusu kterej frcel do Santa Dominga (130 DO$,
3 hodiny).
DO$ je oznaceni DOMINICANSKEHO DOLARU, za
jeden americkej dostanete asi tak 32 tehle..
V Santa Domingu jsme se ubytovali v
hotelu Freeman, kterej je primo u parku se sochou Kolomba
(Parque Colon), tedy primo v centru za 30 dolacu. Sice
jen jedna postel, ale docela velika, klima atd, prijemny.
Vzpomneli jsme si oba na nase cestovani po Cube, kde jsme
taky takhle jednou spinkali, na jedny manzelsky posteli,
akorad to nebyl pokoj, ale chlivek. No nic..
SD je krasny mesto, hrozne mi to
pripominalo Havanu, architektura je temer totozna. Krasne
kolonialni stavby a zase ty zamrizovana oknaa
dvere ktere jsou otevrene a vy vidite lidem primo do
obyvaku.. Hlavni orientacni bod ve ctvrti COLONIAL je
pesi ulice EL CONDE kde je soustredeno spoustu obchudku,
restauraci atd. a taky jsou na dosah veskere pamatky..
Bohuzel nam navecer zacalo prset a tak
nezbyvalo nez vyrazit pro nejake to pivko, ktere v
samoskach stoji cca 50 DO$ za pintu a v hospodach pak
kolem 70-80 DO$. No co vam budu povidat, zmazali jsme se
jak zakon kaze, probehlo nekolik hospod a baru az jsme
totalne vycerpani dorazili asi kolem 6h rano na pokoj.
Samozrejme probihalo seznamovani s mistnimi lidmi ze
kterych se vyklubali sami pohodari.. Dokonce s nami sedel
u stolu i jeden Haitan, kterej zil kdysi v Maiami v USA
(pak ho vyhostili) a tak jsem s nim dal rec o pomerech v
jeho zemi, ubezpecil me, ze se tam budu citit maximalne
bezpecne, ze pred pul rokem doslo k vymene prezidenta a
situace je ted stabilni a urcite se mi tam bude libit
natolik, ze se tam budu chtit brzy vratit. Kdyz nad tim
tak ted premyslim, po vcerejsi zkusenosti, tak si tim
nejsem vubec jistej.. Brzy pochopite proc..
Vzbudil jsem se neco po osmy hodine,
takze po dvou hodinach spanku. Kupodivu me nic nebolelo,
ale byl jsem samozrejme utahanej. Bohuzel mam takovou
divnou vlastnost, ze nejak nemuzu spat kdyz je svetlo,
takze mi nezbylo nic jineho, nez vstat, vzbudit Milanka a
vyrazili jsme do ulic.
Mel jsem v planu zarezervovat si listek u
Terra Bus Company, coz je spolecnost ktera provozuje
autobusove spojeni mezi Santo Domingo a Port Au Prince
(hl. mesto Haiti). Zkousel jsem jim volat uz predchoziho
dne, ale nepodarilo se mi listek zarezervovat (neumeli
anglicky a tak jsem poprosil jednoho chlapika jestli mi
to zaridi, tak tam volal, ale pry tam uz nikdo neni kdo
tu rezervaci muze udelat, at zavolame druhy den v devet).
Bohuzel rezervace nevysla ani tentokrat, pry to po
telefonu nedelaji, at si prijedu.. Taky jsem zjistil, ze
mam problem s penezma, resp. dolarama, kterych jsem mel
uz asi jen 150 a vedel jsem, ze budu potreboval minimalne
40 dolacu na prechod hranic tam a zpet a dale ubytovani
kolem 30-50 na noc a cestovani.. Nedelal jsem si iluze o
tom, ze tento problem v klidu vyresim az na miste a tak
jsem radeji sbehal par smenaren v SD a povymenoval jsem
si nejaky eura a jejich SD$ na US$. Pak jsem chytl taxika
za 150 DO$ a nechal se odvest na autobusak (coz bylo
chytre, jel jsem pres pul hodiny a pesky bych to urcite
nenasel).
Tady mi sebrali pas, zacvakal jsem 101$ a
100 DO$ za zpatecni jizdenku a vizum a v pul dvanacte se
vyrazilo. Moje trable s rezervaci se ukazaly jako zcela
smesne, v autobuse nas jelo jen asi 10-15 lidi, takze
jsem mel pro sebe celou ctyrku a mohl jsem se pohodlne
natahnout.. Usnout se mi vsak nepodarilo.. Dostali jsme i
jidlo, coz me potesilo, neb jsem to rano nejak neresil a
mel jsem pred sebou minimalne 6 hodin jizdy. Cesta byla
super, Dominikanska je krasna zeme, zejmena vesnicky jsou
uzasny, skladaji se z malych domecku ktere jsou natreny
ruznymi kriklavymi barvami, reklamami atd., vypada to
vsechno moc hezky a na pozadi se tyci krasna priroda..
Lide vetsinou postavaji u silnice a jen tak lelkuji.. Cim
vic jsme se blizili k hranicim, tim casteji jsem take
zahledl ozbrojene hlidky, coz me zatim nechavalo
klidnym..
Jsme na hranicich. Neco takoveho jsem
jeste nikdy nevidel. Pripadal jsem si, jak nekde v
nejhorsi africke vesnici. Vsude behaji zvirata (kozy,
slepice atd.), na obe strany sprintuji podvyziveni
cernosi s obrovskymi pytly na zadech, zebraci se snazi ze
me neco vymamit, vsude hroznej bordel, na haitske strane
silena trznice. Nemam dobrej pocit. Navic jsem nevyspalej
a vsechno vnimam trosicku jinak nez kdybych byl odpocatej
a mohl si to vychutnavat.
Musime vystoupit z autobusu a pesky
prechazime na vystupni kontrolu z DR. Stale u sebe nemam
pas, o vsechno se stara autobusova spolecnost. Presto
musime do jakesi mistnosti, kde se pasy pocitaji a
imigracni urednice si nas prohlizi. Me nejvic. Vzhledem k
tomu, ze jsem jedinej bilej tak me to zas tak
neprekvapuje.. Skocime do autobusu a prejedeme ke vstupni
brane do Haiti. Uz to zacina. Vstup do budovy s
imigracnima je pres tezke kovove tocite zabradli, vypada
to tam jak v nejakym spatnym filmu. Opet procedura s
pasy, urednik si me divne prohlizi. Jsem utahanej, modlim
se, at uz to mam za sebou a spim v nejakym hotelu. Bere
pasy a cte jednotliva jmena. Vidim jak bere do ruky muj,
s napisem Ceska Republika a rika JIROUT MILAN. Zbystrim.
Coze?? Opakuje to. JIROUT MILAN. THATS ME, rikam a beru s
usmevem pas, ktery naoko lezerne ukladam do kapsy. Srdce
mi mlati jak o zivot, nervy napjate k prasknuji. JAK
JIROUT MILAN???? Co tohle ma znamenat?? Jakmile vyjdu
ven, okamzite skocim do autobusu a podivam se na pas.
Bohuzel je to tak. Omylem mam u sebe jeho pas. K vymene
doslo asi pri check-inu v hotelu v SD. DO PRDELE!!
Nemusim asi nikomu vysvetlovat, jak mi bylo po zbytek
cesty. Co ted??? Situace neni vubec dobra, aby mi Milan
dovezl pas skoro nepripada v uvahu, protoze odsud jede
autobus v 8h rano kdezto ze SD v 11.30, takze bych na nej
musel v tom hranicnim pekle cekat spoustu hodin nehlede
na to, ze vubec nemam tuseni, jak by mi ho predal, navic
by v nem nebylo vstupni razitko atd.. Jedine kdyby prejel
stejne jako ja, to po nem ale nemuzu chtit, je to dost
riskantni a on je tady s rodinkou.. Takze jedine co mi
asi zbyva, je zkusit projet i zpet. Coz nebude podle me
tak snadny jako sem, protoze Dominikanci maji vstupni
kontrolu podstatne prisnejsi. Navic z ty fotky je
naprosto zrejmy, ze jsem nekdo jinej. Jedine se
spolehnout na to, ze cernochovi dela rozpoznani belocha
stejny problem, jako bilejm kdyz maji rozpoznat cernochy
/ asiaty apod.
Celej rozrusenej vystupuju z autobusu a
muj pocit se nelepsi, trochu me znervnoznuje, kdyz lidi
nosej zbrane jen tak za sortkama a nejsou to ozbrojene
slozky. Vlezu do nejake internetove kavarny a tam
natrefim na docela dobryho manika, kterej mi da zakladni
kurz preziti, jako kde jsem, jak se dostat tam a tam a na
co si dat pozor. K memu prekvapeni zjistuji, ze nejsem v
Port Au Prince ale v Petionville, coz je asi pul hodiny
jizdy autem. Rychle se stmiva. Na verejnou dopravu
okamzite zapominam, kdyz vidim ty preplnene taptapy jak z
nich mistni doslova visej. Jedine taxik. Chlapik me ale
upozornuje, ze v PAP je to celkem nebezpecny, obzvlaste
po setmeni, at si davam bacha. Menim tedy plan a rozhodnu
se, ze zustanu dnes v noci tady. Coz nebude nic lehkeho,
nemam od tohohle mestecka mapu a vubec netusim co delat.
Chvilku jen tam bloumam po svejch az se dam do reci s
nejakym taxikarem. Nabizi mi svezeni do hotelu za 10$ a
nechce smlouvat. Na rovinu mi rika, ze je mu jasny, ze ho
potrebuju, protoze za chvilku bude tma, ja to tady neznam
a potrebuju nekoho, kdo mi ukaze, kde muzu slozit hlavu.
Vim ze ma pravdu a tak svoluji k te vydridusske cene a
necham se odvezt do hotelu Doux Sejour Guest House. Maji
plno!!!!!! Taxikar se smeje a oznamuje mi, ze me zaveze
na jiny misto, ale chce 20 dolaru. To uz penim, rikam mu,
ze na tohle nemam penize ani nervy, nakonec svoluje na 15
(celkem) a tak koncim v hotelu EL CUBANO. Noc za 45$,
nastesti muzu platit kartou. (zvlastni pocit, dat
ji "svuj" pas aby si ho zapsala (Milan Jirout)
a pak zaplatit kartou se jmenem Marian Matys) Vypada to
tu hezky a snad i bezpecne. Davam si sprchu a jdu hned
spat. Za noc se milionkrat budim, je priserny vedro,
klima neni, vetrak sice ano, ale zase dela takovej
rambajs, ze se neda spat. Samozrejme se mi zdaji divoke
sny, jak me zatykaji na hranici atd. (to jste vy? ano.
nezda se nam to. prohledavaji me a nachazi u me ridicak,
platebni karty, potapecskou licenci.. vsude je jine jmeno
nez na pase.. ufff).
No, ted je rano, sviti slunicko, v
recepci jsem objevil internet, dokonce je mozna zadarmo,
nevim, nikdo tu neni.
Muj dnesni plan je takovy, ze ted se
nejakym zpusobem dopravim do hlavniho mesta kde to trochu
omrknu, vyzjistim, odkud odjizdi zpatky ten autobus (mel
jsem za to, ze jede do PAP, dokonce jsem nasel na mapce i
misto, odkud by mel odjizdet, ale dela mi starosti to, ze
me vykopl v uplne jinym meste) a zitra rano v 8 pojedu do
Santa Dominga. Drzte mi palce, aby to na tech hranicich
klaplo. A vlastne, aby to klaplo i dneska tady v ty
sileny zemi (fakt tu jsem jedinej beloch????).
Tak pa pa.
Jediny turista na Haiti, 13. 05. 2006
... prozkoumavani Port Au Prince a
Petionville
Tak to mam za sebou. A ziju, jak jste asi spravne
odtusili..
Rano jsem vyrazil do ulic a pohodlne dosel k Terra Bus
zastavce, kde jsem se ujistil, ze se odjizdi ze stejneho
mista. Do centra (downtown) uz nejezdej, protoze to tam
je pry moc nebezpecne.. No to jsem mel radost.. Zrovna
jsem se tam chystal.
Dal jsem radu ze vcerejska a chtel si chytnou taptap
tim smerem. Stal jsem u silnice jak tydyt asi hodinu a
nepodarilo se mi to, vsechny byly narvane k prasknuti,
neveslo by se tam ani desetidenni mimino, natoz stokilovy
hovado.. Tak jsem alespon pokecal s par lidma kteri me
oslovili, tu chteli 30 dolaru na vytrzeni bolaveho zubu,
tu se me ptali jak se cesky rekne MAM HLAD atd.. Nicmene
jsem dostla nekolik varovani, at dolu nejezdim, ze to tam
je fakt nebezpecny. Uz jsem toho mel dost a tak jsem se
prosel alespon po Petionville a kolem poledne se vratil
do hotelu. Bylo to celkem neprijemny, teda pro me, nebot
nemam rad, kdy jsou ulice tak narvany lidma, ze do vas
prakticky porad nekdo vrazi. Chtel jsem poridit nejaky
prima fotky, ale kdyz uz jsem se odvazil vytahnout fotak,
tak to bylo je opravdu na chvilicku a hned zas putoval
pod obleceni do bezpeci.
Na hotelu jsem se dal do reci s prijemnym majitelem
(mimochodem, pokud by sem nejakej podobnej blazen jako ja
jel, tak je to celkem snadny se sem dostat - az vas
vykopne terra bus tak se date podel zastavky nahoru do
kopecka az dojdete k cervenemu domu s reklamou TEXASO a
tam se date doprava a pujdete asi dalsi dva bloky nahoru
a hotel CUBANA budete mit po prave strane) a ten mi rekl,
ze to neni zas tak nebezpecny, pokud se nebudu lidem
divat do oci abych jim dal duvod k navazani hovoru a budu
se vyhybat oblastem kolem more.. Zkusil mi sehnat
poslicka kterej by me za 10 dolacu doprovodil, ale
nepodarilo se mu to.
Vzal jsem vsechnu odvahu do hrsti a vyrazil jsem to
zkusit znovu. Tentokrat jsem sel na velikou trznici
(smetiste) kde se naseda do tech blaznivejch taptapu a
nakonec se mi podarilo jeden splasit. Mistni nejsou vubec
komunikativni, stal jsem tam a cekal, ze mi furt nekdo
bude nabizet odvoz, ale nestalo se tak, musel jsem
vyvinout dost vlastni aktivity abych se dobral cile..
Cesta trvala asi pul hodinky a na zaplaceny dolar jsem
dostal jeste nejaky jejich penize zpatky..
Nechal jsem se vykopnout v Champs de Mars, coz je
obrovskej park uprostred mesta kolem nejz jsou
soustredeny prakticky vsechny zajimavosti. Zanedlouho
jsem se dal do reci s jednim chlapikem, ze ktereho
vypadlo, ze driv delal pruvodce, ale ted je bez prace,
protoze ja jsem momentalne asi jedinej turista v celym
HAITI, coz byla asi pravda, vzhledem k tomu, ze jsem
zadnyho jinyho belocha nepotkal. Zeptal se me, jak moc
jsem odvaznej a co chci videt.. Dost, odtusil jsem a uz
me vlekl do vsech moznejch i nemoznejch ulicek, nechal
kvuli me otevrit nadhernej kostel Ste Trinite
Episcopalian Cathedral jenz ma uvnitr krasne barevne
pomalovane steny, vzal me na obrovskou trznici atd.
Podival jsem se na mista, kam bych sam rozhodne nesel.
Mel jsem neuveritelne stesti. Zitra je totiz nejake
slavnostni jmenovani noveho prezidenta a tak na kazdem
rohu stala ozbrojena auta UN a i v ulicich bylo plno
vojaku. Jak mi rekl, normalne by mi uz mozna nekdo
namiril zbran k hlave a okradl me, ale dnes je v ulicich
vyjimecne bezpecno, coz jsem s povdekem privital.
Tezko popsat co jsem videl, samozrejme neskutecnou
bidu, hroznej bordel v ulicich, veznici pred kterou stala
obrovska fronta slozena z rodinnejch prislusniku
uveznenejch ulicniku, jenz jim nesou jidlo.. Lidi
otravujou, zejmena deti ktere zebraji, ale dalo se to
snest. Pruvodce Henry si stezoval, ze do zeme nejezdi
vubec zadnej turista a videl jsem to i sam, hotely byly
zavreny a nemel jsem se ani kde najist, v restauracich
bylo mrtvo a kdy jsem videl to poulicni jidlo tak jsem
byl radeji o hladu. Normalne mi to problem nedela, ale
tohle bylo fakt moc. To samy bylo s vodou, prodavali ji
bud v nejakejch sackach (zdroj neznamy) nebo chodila
zenska s kyblem na hlave a za par fufniku do nej sahla a
nalila sklenicku.. Diky, nechci, radeji jsem si koupil
pivo (PRESTIGE, neco pres dve decky za neco vic nez
dolar). Jeste jsem dostal pozvani na vecerni seanci
VODOO, ale to uz se mi nechtelo podstupovat, melo by to
byt velike shromazdeni asi 40 minut jizdy od POP a
nezdalo se mi to zrovna bezpecny. Stejne tak jako cekat
na zitrejsi jmenovani prezidenta, dokazu si predstavit,
jak to muze dopadnout..
No na zaver jsem cvakl pruvodci 10 dolaru (samozrejme
nejdriv tvrdil, ze si chce jen procvicit anglictinu a
nakonec chtel dvacku) a po nekolika neuspesnych pokusech
chytnout taptap jsem vzal zavdek motorkou za 5 baku. To
byla mozna chyba, kluk jel jak magor a skoro me zabil.
Tak to je asi tak vsechno. Jdu si dat pivko a pujdu
spat, zitra me ceka zkouska ohnem, projeti hranic na cizi
pas..
Mejte se a ahoj (snad ne sbohem).
Mario
Jak jsem neodjel z Haiti, 14.05.2006
.. trosku se mi to tu komplikuje
Ola,
tak jsem rano vyrazil s dostatecnym
predstihem na ten bus. Trochu me znervoznilo, kdyz jsem
zjistil, ze jsem jedinej v cely cekarne (ono ani sem se
mnou nejelo moc lidi) a tudiz jsem si predstavil, ze
celni kontrola nebude az tak ledabyla.. Za chvilku jsem
mel zjistit, ze tohle me trapit opravdu nemusi..
Prisel ke me hlidac autobusu a oznamil
mi, ze dneska se pravdepodobne nikam nejede, protoze je
jmenovani toho noveho prezidenta a v zemi se ocekavaji
nepokoje a budou slavnosti atd. a tak se odjezd asi
odklada na zitra. Ale ze to nevi jiste. Dost me to
rozhodilo, protoze jsem se dohodl s Milanem, ze rano
vyrazi z Bavara a pojede mi naproti. Plan byl takovej, ze
kolem 11h bude v Santa Domingu a ja uz po 10h budu vedet,
jestli jsem projel pres ty hranice. Pokud ano, tak na me
pocka v SD a pojedeme spolu nazpet. Pokud neprojdu, tak
chytne v 11.30 bus a pojede mi naproti na hranice a ja
budu doufat, ze to imigracnim urednikum cely vysvetlim a
oni vydrzej do tech 16.h nez prijede a cely to snad
dopadne dobre.
Pisu mu, ze mam asi problem s odjezdem,
nacez mi odpovedel, ze je v Higuey a za chvilku ma
nasedat na bus do SD (jede 3 hodiny) tak co ma delat.
Musel jsem se okamzite rozhodnout co dal. Optal jsem se
dalsich 3 pritomnejch zamestnancu a kazdej mi rekl, ze to
opravdu nejede, ale zkusej mi zjistit, jestli nejede jina
spolecnost (Caribe Tours). ... cekam ... tak prej jede.
Ale nepodarilo se jim domluvit platnost meho listku
(koupil jsem si samozrejme v SD zpatecni, ja blbec) a
leda ze si to zaplatim znovu. Pristoupil jsem na to,
mazal jsem na nastupiste one spolecnosti a koupil listek.
Stal stejne, 40 dolaru plus 31 dolaru poplatky za vjezd a
vyjezd. Pisu Milanovi ze jedu s jinou spolecnosti,
odpovida mi jestli to je na 100% ze zrovna naseda do
autobusu do SD. V tu chvili zvoni v kancelari telefon a
zenska z CT na me divne kouka. Co se deje, ptam se? Nikam
se nejede, Dominikanci uzavreli hranice. Snad zitra.
Okamzite pisu Milanovi at vystoupi, ze je uzavrena
hranice, odepisuje, ze to stihl a nekoupil si jeste
listek a ze zitra si to teda cele zopakujeme...
Vracej mi penize za ticket a ja jdu
nasranej zpatky do hotelu. V ulicich skoro nikdo neni
(dost nezvyklej pohled) byt to znamena, ze je tam porad
vic lidi, nez v kterekoliv jine zemi. Z kostelu se
ozyvaji choraly.. Nevim co tu budu delat, vyrazit ven asi
nema smysl, v ulicich to asi bude drsny a ja nehodlam
dostat sutrakem do hlavy.
Premejslim vsak nad jednou veci. U te
druhe agentury cekalo na autobus asi 20 lidi a zahledl
jsem tam i nejake belochy. Pohravam si s myslenkou, ze
bude mozna lepsi, koupit si listek od nich a prifarit se
do vetsiho davu, tim by se me sance na projeti mohly
zvysit.. Necham si to jeste projit hlavou, ale nezni mi
to spatne..
Mam docela stesti ze jsem Cech, par lidi
me nadsene aplaudovalo ze mame vybornej fotbal a prej
letos vyhrajem MS :-) Spoustu mistnich se me ptalo jestli
jsem z USA nebo Kanady a vcerejsi pruvodce mi vysvetlil,
ze je dobre ze nejsem, nebot Haitani prej nenavidel
amiky, kanadany a francouze.. U nich je nejvetsi sance ze
jim nekdo ustreli palici. No nebyl to ode me asi chytrej
tah, prochazet se po meste v tricku USA FLORIDA ktere
jsem si koupil na Key Westu..
Tak to je zatim asi vse, jsem nastvanej
ze promrham zbytecne cas v tyhle dire (kde jsem si musel
i sam zprovoznit internet - na zadost majitele, protoze
jim to dneska nejak neslo). Doufam ze zitra bude situace
lepsi jak dnes..
PS. Vice o inaugaci prezidenta zde: http://www.cnn.com/2006/WORLD/americas/05/14/haiti.inauguration.ap/index.html
Back in paradise, 17.05.2006
... espcape from Alcatraz was succesfull
Tak moji mili pratele, jsem zpatky v
Dominikanske. Vlastne jsem byl uz vcera, ale ta cesta,
ktera mi zabrala 16 hodin mi dala takovym zpusobem
zabrat, ze jsem se z toho vycerpani skoro zhroutil. Nervy
na hranicich, silena cesta, porucha autobusu a jako
tresnicka na dortu posledni etapa cesty kdy jsem jel na
motorce nehoraznou rychlosti, pricemz intenzita osvetleni
od svetla mi pripomnela casy, kdy jsem co by maly harant
spal ve stanu a v noci lovil bludicky a snazil se z nich
vymamit trochu svetla..
Dnes jsem tedy cely den odpocival a
doplnoval tekutiny v hojne mire a citim se uz celkem
dobre, takze jsem pripraven na nejake dalsi dobrodruzstvi
:-) Jeste musim vymyslet kam.. Nebo si necham poradit..
Okolnosti meho odjezdu z Haiti si
samozrejme nenecham pro sebe, ale jestli se nebudete
zlobit tak to popisu az z domova, tady maj hrozny
pripojeni a hroznou klavesnici. Ale nebojte, dockate se
jeste tento tyden.
Tak vsem moc diky za podporu, a zatim
pacek!
PS. pro Martina - jsme zrovna po veceri
a uz jenom kvuli tem krevetam ktery tu vecne jsou jste
meli jet s nama :-)
Odjezd z Haiti, 22.06.2006
..poslední část vyprávění o
návštěvě jedné šílené země..
Mnoho z vás má jistě nervy v kýblu z
nastávajícího zápasu ČR - Itálie a tak moje
vyprávění třeba přijde vhod právě dnes :-)
Ostatně, tenkrát to byly také nervy!
Poslední noc v Pétionville byla stejně
nesnesitelná jako ta předposlední. Hrozný vedro,
nefunkční ventilátor a kohout-trýznitel, který mě
nenechal usnout ani únavou, protože se tomu kokrhání
opravdu uměl pověnovat už někdy od půl čtvrtý..
Rozhodl jsem se, že pojedu se
společností Caribe Tours - důvody jsem už myslim
vysvětloval: sice si musim koupit znova jízdenku kterou
už mám, ale zase s nimi jede podstatně víc lidí a
budu tak mít dle mého větší šanci na projetí
hranic, když už mám ten cizí pas.
V kanceláři, kam jsem dorazil s
dostatečným předstihem, probíhalo vše jak na másle.
Vystál jsem si frontu (mimochodem to bylo asi poprvé v
životě, co jsem měl radost z toho, že si ji musim
vystát..), zacvakal 69 doláčů (ano, o 2 méně než 2
dny předtím) a čekal spolu s desítkami dalších
lidí na odjezd směr Dominikánská republika.
... kdesi na druhém konci ostrova
Hispaniola, zhruba v ten samý čas kdy já přicházím
do Caribe Tours nasedá jakýsi Milan Jirout s pasem na
jméno Marian Matys na autobus směr Santo Domingo a jede
mi naproti ...
Téměř plný autobus vyráží se
zpožděním, což mě ještě zhorší již tak špatnou
náladu. Milánek mi totiž jede naproti, ale máme to
načasováno tak tak - předpoklad je, že on dojede do
11h do Santa Dominga a nejdéle v 11.30h musí odjet
směr Haiti (za předpokladu, že se mu podaří jeho
lámanou angličtinou vysvětlit, že chce lístek jen na
hranice) - dorazil by někdy kolem 16.h. Problém by
celkem byl, kdybych já projel, ale on by už seděl v
tom autobuse. Buď by musel vyskočit někde cestou a
vrátit se, nebo bych já na něj čekal na hranicích,
ovšem nevim, jak by jsme v tomhle pekle přežili noc.
Bylo tedy bezpodmínečně nutné, abych v 11.29h věděl
na čem jsem - jeslti mě zadrželi a budu na něj
čekat, nebo jsem projel a on nikam nemusí..
Hranice. Je to tady. Hodina H. Nejdříve
je třeba dostat výstupní razítko - pak už budu v
zóně nikoho, ale pořád lepší než skončit tady. Je
něco před 11h, čas kvapí. Vedro na padnutí, 36
stupňů ve stínu. Nervozita dosahuje závratných
výšin. Známý průchod do imigrační
"kanceláře" - tady je to pro mě v pohodě,
kontrolují se jen Haiťani, cizinci nikoliv a najednou
že máme jít ven.. pokračujeme pěšky kamsi, kde
sedí dvě haiťanky venku a dávají kýžená
razítka.. Cestovní agentka která má milion našich
pasů jim to předává a oni namátkově prohlídnou
pár pasů a razítkují, neskutečné vedro nedovoluje
ani jejich mozku pracovat.. existuje jen jedinej člověk
v tomhle žhnoucím pekle, kterému mozkovna pracuje
naplno - ano, já.
Buch. Otisk výstupního razítka zdobí
Milanův pas a my nasedáme do autobusu a míříme k
bráně, kterou projedeme do Dominikánské republiky. Je
11.15h, Milan celej nervózní mi píše jestli si má
zajistit ten lístek. Odpovídám ať ještě vydrží,
že první část mám úspěšně za sebou a autobus
stejně bude mít tak 10 min. zpoždění a tak snad
máme trochu času. Jenže víte jak to chodí.. když se
věci serou tak se prostě serou. Infarktová situace
nastává těsně před betonovou bránou kterou se
projíždí do DR. Jak jsem už říkal, mezi vsupem a
výstupem je zóna nikoho. No, nikoho. Je to vlastně
obrovské tržiště plné Haiťanů kteří se zde ve
stáncích, jenž jsou tvořeny z klaců a vlnitých
plechů, prodat cokoliv, od rumu pochybné kvality až po
použitý zubní kartáček. Jenže tržiště je tak
rozlezlé, že tou uličkou, která mezi stánky zbyla,
je dost těžké projet v případě, že se potkají
dvě auta. A je to nemožné, pokud jedno z nich je náš
autobus a druhý kamion z druhé strany. Nedá se nic
dělat, musí se zbořit jeden stánek a to v okamžiku,
kdy mám 10 minut do rozhodnutí jak s Milanem. Stojim 10
metrů od brány. A musim čekat na ty kretény než to
zbouraj. Podívám se na mobil a NEMÁM SIGNÁL!!
Chápete to???? Celá situace sice trvá jen 10 minut ale
zestárl jsme asi o pět let. Nakonec však kolem půla
projíždíme a okamžitě píšu zhroucenému Milanovi
ať nikam nejezdí, že sice ještě nemám jeho pas ale
jsem na dominikánské straně a tak i kdybych utekl tak
jsem prostě zpátky. Pak už následuje jen naprosto
nesmyslná kontrola zavazadel, kdy jsme si měli vzít
svoje bágly a jít zpátky na hranice nechat si je v
jakési podivné chýši zkontrolovat - přičemž
nikoho nezajímalo, jestli jsme z toho autobusu opravdu
vyndali všechny zavazadla.. Kontrola fungovala tak, že
se vyndal bágl na stůl a zároveň se šoupl menší
úplatek kontrolorce a šlo se zpět. Asi jedinej
kontrolovanej jsem tedy byl já, neboť jsem jí nic
nedal, ani jsem neměl z čeho a hlavně jsem nechtěl.
Pak jsem rychle našel ženskou která měla pasy - byla
uvnitř imigrační kanceláře a úředník jí tam
bouchal vstupní razítka. V tu chvíli jsem věděl, že
to dobře dopadlo.. Spadl mi kámen ze srdce.. Ani mě
nepřekvapilo, že se nevyplňují žádné turistické
karty jako při příletu na letišti..
Radost mě pomalu přešla, protože
cesta do hotelu byla šílená. V autobuse byla puštěna
klimatizace a byla mi celkem zima. Do toho neskutečně
řvalo nějaký video, takže se nedalo spát a začala
mi třeštit hlava. Navíc jsem začal umírat hlady.
Nemohl jsem se dočkat až dorazim do Santa Dominga, kde
se nabaštim a odpočinu si. Příjezd jsem
předpokládal kolem 14.h, chtěl jsem něco pokoupit,
kolem 15. - 16. pak vyrazim na Baváro, buď přímo
nebo přes Higuey. Jenže šedá je teorie a...
Santo Domingo. 17.20h. Naprosto
vyčerpanej beru taxika a jedu na hlavní třídu, kde
kupuju v obchodě rum a pár suvenýrů, naproti ve
fastfoodu si nakoupim kuře alá KFC a díky posledním
zbytkům sil dorazím na stanoviště autobusů, kde na
poslendí chvíli naskakuju na HIGUEY EXPRESS. Jsem
neuvěřitelně vyčerpanej, padám na sedačku a
roztřesenou rukou vyndavám první porci kuřete, která
mi vzápětí skoro vypadne z ruky, jak mě okřikne
průvodčí, že tady je zakázáno jíst. TO SI SNAD
DĚLÁ PRDEL???????? Další 3h už nevydržim.
Poslušně tedy jídlo zase zabalim, ale cestou se mi
pokoutně podaří sníst jednu nožičku. Klima
nefunguje, je hrozné vedro a já nemám ani co pít..
Nemohu se dočkat do hotelu.. Najednou stavíme
nesmyslně na předměstí Higuey a řidič opouští
autobus - hned vedle je nějaká žrádelna. TO NEMYSLÍ
VÁŽNĚ??? On se snad jde najíst, napadá mě!!
Okamžitě opouštím autobus abych venku zjistil, že je
rozbitej a proto se stojí. Kupuju si velký pivo které
uhasí mojí žízeň a beru si motorku - ta mě vykopne
u autobusu do Bavára kterej právě odjíždí.
Naskakuju za jízdy a usadim se vzadu, hned vedle
dvěstětunové černošky, jenž je veselé povahy a
během pár minut vybalí z igelitových tašek
neuvěřitelnou hromadu jídla. Nabídne mi. Asi víte,
co jsem udělal :-) Ano ano, snědl jsem jí skoro půlku
těch jejich specialit ale na oplátku jsem ji pak
pohostil svým kuřetem. Hrajou nám plážové
vypalovačky a svět začíná být opět krásný..
Poslední motorka za 100 dominikánskejch a po 16.
hodinách vystupuji u hotelu.. Ochranka mě pustí
dovnitř, přestože nemám na ruce pásku All Inclusive,
neboť utrpěla zranění už v Port Au Prince. Milan na
mě nevěřícně zírá, objímáme se a po sprše
okamžitě usínám, unaven k smrti. Jsem zachráněn.¨
V tu chvíli samozřejmě netuším,
že v mém těle dřímá nechtěný suvenýr - virus
Dengue, jenž dá o sobě vědět za necelý týden......
|
